Letní prázdniny jsou pro děti nejoblíbenějším obdobím v roce. Na dva měsíce si odpočinou od školních povinností. Některé se vydají s rodiči na dovolenou někam k moři, jiné stráví část léta na některém z dětských táborů. Tábory jsou skvělým prostředkem pro to, abychom u dětí podporovali týmového ducha, vzájemnou spolupráci, rozvíjení pracovních vlastností, pohyb a v neposlední řadě tam děti také navazují nová přátelství a učí se, jak fungovat v mezilidských vztazích. Velmi často se také přímo setkávají s dětmi jiné věkové kategorie, což přináší nové zkušenosti, jinou energii skupiny, první platonické i pravé lásky.
Letní tábory jsou rovněž velmi hezký způsob, jak děti mohou strávit část svých letních prázdnin. Rozhodně by ale rozhodnutí o přihlášení dítěte na tábor mělo být společným rozhodnutím. Dítě by samo mělo chtít na tábor jet a těšit se na něj. Je důležité také zvážit osobnostní charakteristiky dítěte, ne každé dítě je „táborový“ typ. Letní tábory mohou být především pro menší děti velmi náročným prostředím v mnohých oblastech.
Jak děti motivovat k odjezdu na tábor?
Je potřeba dítě ubezpečit, že rodiče nevyužívají tábor jako prostředek k tomu, aby si od dítěte „odpočinuli“ nebo jej „odložili“. Naopak je velmi důležité, aby dítě bylo podporováno v tom, že na tábor jede, aby zažilo nové dobrodružství a poznalo nové kamarády. Doporučuji rodičům, aby dítě také ujistili, že kdyby se cokoli přihodilo, mohou za ním přijet, zavolat si nebo dokonce tábor přerušit. Je důležité, aby rodiče s dítětem komunikovali a mluvili také o nepříjemných věcech, které mohou na táboře nastat a jak jim mohou předcházet.
Každý rodič zná své dítě nejlépe a je na něj odborníkem. Na tábory odjíždějí děti, které jsou již samostatnější, obvykle ve starším školním věku. V tomto období už může každý rodič vypozorovat, jak se jejich dítě chová v kolektivu, jak reaguje například na novou paní učitelku, jak se dokáže přizpůsobovat novému prostředí. Zda je dítě spíše individualista nebo týmový hráč. To všechno jsou ukazatelé, které je potřeba zvážit.
Ukazuje se, že je pro dítěte příznivé, pokud na tábor jede s někým, koho zná již před samotným odjezdem. Se spolužákem, kamarádem, sourozencem nebo s někým, s kým již má nějaký vztah a může mu důvěřovat. V případech, že se pak dítěti stýská po rodičích, může tato blízká osoba pomoci a dodat dítěti pocit bezpečí. Stýskání je přirozené a obvykle k němu ve většině případů na táboře dochází vždy, ať už v menší či větší míře. To je pak také práce pro vedoucí tábora, aby dítě dokázali utěšit, povzbudit a zaměstnat programem, který dítěti bude přinášet radost a zábavu.
Navštěvovat dítě na táboře nebo si vzájemně „odpočinout“?
Tohle je velmi individuální, každé dítě je jiné. Velmi často je odpočinek oboustranný, nejen rodičů od dětí, ale odpočinek dětí od rodičů. Samozřejmě, že pokud dítě na táboře pláče, stýská si a v čase se to nezlepšuje, je na zvážení, aby rodiče přijeli. Rozhodně bych ani nepodceňovala žalostné telefonáty dětí, které chtějí z táborů odjet. Stává se, že rodiče bagatelizují tato volání se slovy „on se otrká, jen ať se učí samostatnosti“, to pak může v dětech vyvolávat velkou úzkost, která se může projevit i později v měsících, kdy už dítě chodí opět do školy.
Prázdninové poselství
Přála bych všem dětem i rodičům, aby si děti během letních prázdnin užili čas bez školní zátěže, stresu a hodnotící atmosféry, kterou zažívali předchozích 10 měsíců ve větší či menší míře. Domnívám se, že ať už dítě pojede na tábor, chalupu s prarodiči, výlet s kamarády či dovolenou s rodiči, vždy je žádoucí, aby byl podpořen zdravý vývoj dítěte, jeho zvídavost, aktivita, důvěra v samostatnost a radost z nových zážitků. Není nutné, aby dítě mělo perfektně připravený program a plán na každý den prázdnin, ale aby se i v nudě a špatném počasí dokázalo zabavit tak, aby si o prázdninách odpočinulo a zažilo něco nového.