JAK POMOCI ČLOVĚKU V KRIZI: buďte oporou, ne soudcem

interseweb
před 6 dny
Minut čtení: 2

Krize může potkat každého – náhle, nečekaně, bolestivě. Ať už jde o psychický kolaps, ztrátu blízkého, rozchod nebo jinou těžkou životní situaci, nikdo by v tom neměl zůstat sám. Pokud se ve vašem okolí někdo ocitne v krizi, možná nevíte, jak správně zareagovat. Dobrá zpráva je, že nemusíte být odborník, abyste mohli být člověku oporou. Stačí být člověkem – citlivým, vnímavým, přítomným.

Co je to psychická krize?

Psychická krize je stav, kdy člověk přestává zvládat běžné fungování kvůli silnému vnitřnímu napětí, emocím nebo šoku. Může mít pocit, že nic nemá smysl, že situace je bezvýchodná, může plakat, mlčet, reagovat podrážděně nebo být zcela stažený do sebe.

Krize není „slabost“ – je to normální reakce na nenormální situaci. A v takovou chvíli může podaná ruka znamenat rozdíl mezi propadem do tmy a nadějí.

1. Buďte přítomní. Opravdu přítomní.

To nejdůležitější, co můžete udělat, je zastavit se a být tu pro druhého. Věnujte mu plnou pozornost – ne multitasking, ne jedním uchem.

„Jsem tady s tebou. Nejsi v tom sám.“Někdy stačí tato jednoduchá věta a klidná přítomnost.

2. Naslouchejte bez posuzování

Lidé v krizi nepotřebují rychlé rady ani zlehčování situace. Potřebují být vyslechnuti. Vyhněte se frázím jako:

❌ „To přejde.“

❌ „Musíš se vzchopit.“

❌ „Jiní jsou na tom hůř.“

Místo toho zkuste:

✅ „To zní opravdu těžce. Chceš o tom mluvit?“

✅ „Děkuju, že se mi svěřuješ.“

✅ „Co bys teď potřeboval/a?“

Naslouchejte, vnímejte, nechte emoce plynout. Nemusíte všechno chápat – stačí být tam.

3. Vytvořte bezpečné prostředí

Krize může přinést zmatek, paniku, nebo úplnou otupělost. Pomáhá:

klidný hlas,
trpělivost,
nabídka vody, deky, ticha.

Můžete říct:

„Chceš být chvilku o samotě, nebo mám zůstat s tebou?“„Zkusme na chvíli zhluboka dýchat spolu.“

Není potřeba nic tlačit. Nabídněte možnosti, ale nechte rozhodnutí na druhém.

4. Pomozte hledat cestu dál

Jakmile člověk trochu stabilizuje své emoce, může přijít další krok: hledání podpory. Nemusíte mít řešení – jen nabídněte pomoc s orientací.

Například:

„Znáš Linku první psychické pomoci? Můžeme tam spolu zavolat.“
„Mám kontakt na krizové centrum, můžeme tam zajít nebo jim napsat.“
„Můžu ti pomoct najít psychologa, pokud budeš chtít.“

Důležité: respektujte tempo a rozhodnutí druhého. Nabízejte, ale netlačte.

5. Volejte pomoc, když je to vážné

Pokud má člověk sebepoškozující myšlenky, mluví o sebevraždě nebo je zcela dezorientovaný, neváhejte volat odbornou pomoc:

Linka první psychické pomoci: 116 123 (nonstop, zdarma, anonymně)
Záchranná služba: 155
Policie: 158, pokud hrozí akutní nebezpečí

Lepší je zavolat zbytečně než pozdě.

Závěr: Pomoc není o dokonalosti, ale o lidskosti

Pomáhat někomu v krizi je náročné, ale i nesmírně důležité. Nepotřebujete žádné speciální vzdělání. Potřebujete ochotu být přítomní, naslouchat, nesoudit a podpořit. Tím už děláte obrovský rozdíl.

A pamatujte: i vy jako pomocník máte právo na oporu. Pokud je situace vyčerpávající, svěřte se někomu, kdo vám může pomoci – třeba krizovému pracovníkovi nebo psychologovi.

🧠 Zdroje pomoci: