Taky jste obklopeni články o tom, jakým způsobem si dávat předsevzetí, aby vydržela? Stovky návodů na to, jak si své novoroční předsevzetí udržet a že je třeba na sobě pracovat pomalu a soustavně?
Já ano a musím říci, že mě takové čtení nebaví stejně jako nápady na to, jak pravidelným odškrtáváním malých cílů dosáhnu toho vytouženého. Nápad je to hezký, progres je zaručený akorát se při pomyšlení na každodenní odškrtávání a čekání na výsledek šíleně nudím, a právě proto bych ráda, kdyby mi někdo řekl: když tenhle návod budeš 14 dnů dodržovat, to co chceš se stane. Nezlobte se, ale i když jsem rozumná, zní to prostě lépe.
Pamatujete na Šmejdy? Na dokument o prodejcích se skvělými hrnci a všemi dalšími hejblátky, které Vám změní život, ušetří čas a peníze? Stačí přijít na předváděcí akci, nechat se pozvat na oběd a u toho si poslechnout tu neodolatelnou nabídku? Přes to, že někde v hloubi sebe tušíte, že je to trochu podivná akce, stejně je to stále lákavé, co kdyby to tak opravdu bylo… Co kdybych skutečně měl možnost koupit „měnič svého života“. Něco jako: co kdybych tentokrát v té sportce vyhrál… I přes to, že jsme rozumní lidé, možnost instantního řešení, které za nás udělá většinu práce je prostě skvělá a ruku na srdce, kdo by to nechtěl. Teď, když už je jasné, že takové vychytávky bývají podvod, nám nezbývá než pochopit, že tudy cesta nevede a že je to asi teda jenom na mě. To mě na první poslech znepokojuje, na ten druhý mi to ale dává naději, že nemusím poslouchat žádné návody, že je to asi ještě jinak.
Další návody radí, že pomalou a postupnou změnou dosáhnu svého cíle sice za delší dobu, ale bude to změna trvalá a dlouho mi vydrží. To se mi líbí, ale znamená to tedy, že mám něco dělat pravidelně třeba každý den? A co když zapomenu nebo nebudu mít čas? A vůbec, tenhle koncept sice dává smysl, ale představa toho, jak budu každý den dělat sklapovačky nebo si říkat před zrcadlem, že mi to sluší – protože chci získat větší sebehodnotu - ta nutná pravidelnost mě děsí, a navíc mám se sebou zkušenost, že to žádný rok nevyšlo. A jak to tedy mám dělat, když ani tahle cesta nefunguje?
Je pochopitelné, že chceme vidět výsledky hned, ideálně bez námahy, bylo by to tak příjemné. Je obdivuhodné, jak se někteří lidé dokáží ovládat a plní denně své plány bez ohledu na to, co se děje kolem nich. Proč ale často nepřichází ten dobrý pocit, o který jde? Proč stále nevidím na konec své cesty? Kontrola nad sebou samým nám často bere to, čemu se říká život. Plán přináší jistotu a na oplátku si ze života bere náhodná setkání, spontánní program, volné odpoledne, možnost nechat se překvapit,. Také často bere přátele, protože na ně nemáme čas, legraci, pohodu atd.
Býváme na sebe často nároční. Chceme být stále dokonalejší dobře namazané stroje a chceme výsledky hned. Nebo si myslíme, že ten skvělý pocit získáme pomalou cestou plněním každodenních dílčích cílů. Obojí se může stát. Pokud ale nepřichází radost nebo nevidíme na konec cesty, stalo se nám něco, co je hlavním sdělením tohoto článku.
Pravděpodobně nikdy nebudeme spokojeni až bude něco, protože spokojenost je vnitřní stav, ne vnější. Je to dobré už teď. Máme všechno, co potřebujeme. Buďme k sobě laskaví. Hezký rok 2023!
コメント